6 častých chyb v akvarelu a jak jim nejlépe předejít

Co dělat, když se to stejně zvrtne (protože ono se to zvrtne vždycky… aspoň trochu)

Akvarel je nádherná technika. Ale rozhodně není dokonalá – a už vůbec není poddajná.
Jedna nečekaná kapka, moc vody, zbytečně mnoho vrstev… a už se to veze.
Věř mi, znám to. A vím i to, že většina začátečníků dělá úplně stejné chyby – včetně mě, tehdy dávno, s papírem za třicet korun a nadějí na Monetův styl.

Pojďme se na ně podívat – a hlavně si říct, jak na ně reagovat s klidem, nadhledem a trochou štětco-mágie.

1. Voda všude = problém na obzoru

Voda je v akvarelu přítelkyně… dokud nezačne přebírat kontrolu.

Ano, někdy je papír moc mokrý, barva teče, a okraje úplně mizí.
Ale častější problém je takzvaný „vodní kráter“ – mapa s pevným okrajem, kde se voda zastaví a zanechá tvrdý lem. To je časté zvlášť u detailů nebo při vrstvení.

Co s tím?
V ideálním světě počkáš, až to zaschne – a pak si promyslíš, jestli to můžeš jemně „umýt“ (k tomu se ještě dostaneme).
Rozhodně nedoporučuju ubrousek – umí udělat víc škody než užitku. Když už, tak jen rychlá tajná záchrana – ale ne jako běžná praxe.

2. Vrstev moc, nebo špatně

Vrstevní je nádherná věc – pokud víš, co děláš. Pokud ne, vzniká bláto. A to doslova.

Vrstvy je třeba malovat na zcela suchý podklad. Pokud nejsi úplně trpělivý typ (většina z nás), pak doporučuju to, co děláme i na kurzech – fénujeme.

Jeden tah, fén. Další vrstva, fén. A ano, zní to jako beauty salon, ale funguje to.

Můžeš to spojit i s mokro-do-mokra technikou – ale musíš vědět, co chceš rozpít, a co naopak nechceš, aby se vůbec hnulo.

3. Papír se kroutí a vlní

To je klasika, která potká každého.
Akvarel miluje vodu, ale papír ne vždycky miluje akvarel.

Řešení?
– Používej minimálně 300 g/m²,
– papír si předem napni (návod najdeš v mém článku Jak napnout akvarelový papír),
– nebo ho alespoň přilep malířskou páskou k tvrdé desce.

Mrkni i na článek o výběru papíru, kde rozebírám, jaký papír se hodí na vrstvení, jaký na jemnou botaniku a jaký přežije víkendový kurz s kávou v jedné ruce.

4. Chceš opravit chybu? Ne frotáž, ale kouzlo štětce

Šmouha. Kapka tam, kde neměla být. Jako naschvál přesně doprostřed obličeje nebo květu.

A teď pozor – žádný ubrousek! Nech to zaschnout. Opravdu úplně.

Pak vezmeš čistý, měkký štětec (ideálně přírodní – třeba moje oblíbená veverka), namočíš ho do čisté vody, jemně navlhčíš nechtěné místo, necháš pár vteřin působit… a pak to lehounce setřeš nebo „vymeješ“.

Tahle technika není zázrak, ale často obraz zachrání. A když ne – tak se k tomu vrátíme v příští lekci

5. Mám si obraz předkreslit?

Ano. Prosím!!!! Obzvlášť pokud jsi začátečník, nebo pokud chceš malovat podle reálné předlohy, zachovat proporce, nebo prostě víš, že dneska není den na divoký expresivní výbuch.

Existují různé „školy akvarelu“ –
některé vyžadují viditelnou tužku jako součást výrazu,
jiné naopak prosazují čistotu bez linek.
Já říkám: dělej, co ti dává klid. A klidně si to předkresli.

6. Co s pozadím?

Pozadí je zrádné. Buď ho maluješ jako první – jemnou podmalbou, abys si rozvrhla barevnost, nebo ho necháváš na konec – aby nezasahovalo do objektu.

Oba přístupy jsou správné – záleží, co maluješ a jakou technikou. Důležité je si to promyslet.

Vždy buď o dva kroky před akvarelem.

A co když stejně všechno pokazím?

Všichni to pokazíme. Rozdíl mezi začátečníkem a pokročilým není v tom, že ten druhý chyby nedělá – jen ví, kdy chybu přijmout, zakomponovat nebo proměnit ve styl.

A když ne… tak prostě vezmeš další papír. A začínáš znovu.

Protože to je na akvarelu nejkrásnější: Každý další pokus je nový. Čistý. A jen tvůj.